|
|
Vliv magnetického pole a dalších vybraných stresorů na fyziologii mikrobiálních buněk
Mrázová, Kateřina ; Mravec, Filip (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem magnetického pole a organických látek, konkrétně benzenu a p-nitrofenolu, na buňky PHA produkující bakterie Cupriavidus necator H16 a mutantního kmene Cupriavidus necator PHB4, který polyhydroxyalkanoáty neprodukuje. Stacionární magnetické pole bylo vytvářeno jak pomocí permanentního magnetu, tak elektromagnetem. Vliv magnetického pole na růst buněk byl studován stanovením růstových křivek, kdy bylo zjištěno, že kultivace v magnetickém poli a minerálním médiu převážně inhibuje bakteriální růst. Dále byl sledován obsah polyhydroxyalkanoátů pomocí FT-IR, průtokové cytometrie a mikroskopie s fluorescenční sondou. Růstové křivky a průtoková cytometrie byly také použity pro studium působení organických látek na bakteriální buňky, kdy bylo zjištěno, že zatímco benzen C. necator H16 i C. necator PHB4 neovlivňuje, p-nitrofenol působí jako inhibitor růstu na oba typy kultur. V neposlední řadě byl pomocí plynové chromatografie studován efekt p-nitrofenolu na tvorbu PHA.
|
|
|
Benzen v benzinech z hlediska ochrany zdraví
Bílková, Karolina ; Kořínek, Pavel (oponent) ; Stránský,, Vladimír (vedoucí práce)
Benzen je vysoce toxická sloučenina, která má karcinogenní i mutagenní účinky. Důsledkem těchto účinků je výrazné omezení jeho používání a jeho nízké hygienické limity v pracovním i životním prostředí. Cílem diplomové práce bylo zmapování možné expozice benzenu a posouzení správnosti klasifikace palivových benzínů i technických benzínů (čističů, ředidel atd.). Stanovení benzenu bylo provedeno metodou plynové chromatografie s plamenově ionizačním detektorem (GC/FID) a metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s detektorem diodového pole (HPLC/DAD). Okrajově se práce zaměřila také na stanovení toluenu (v červnu 2007 vstoupila v platnost vyhláška č. 284/2006 Sb., která zakazuje, aby byly malospotřebitelům prodávány přípravky, které obsahují více než 0,1 % toluenu). Toluen byl stanoven stejnými metodami jako benzen.
|
|
|
Monitorování kvality ovzduší v místech s vysokou dopravní zátěží: Certifikovaná metodika
Ličbinský, Roman ; Huzlík, Jiří ; Hegrová, Jitka
Znečištění ovzduší emisemi je jedním z nejzávažnějších problémů dopravy, a to zejména v důsledku významného rizika pro zdraví člověka. Příčinou emisí škodlivin do volného ovzduší jsou výfukové plyny vznikající při spalování pohonných hmot v motorech automobilů. Jsou to komplexní směsi, obsahující stovky chemických látek v různých koncentracích, přispívající k dlouhodobému oteplování atmosféry, k tzv. "skleníkovému efektu", nebo často s toxickými, mutagenními i karcinogenními vlastnostmi pro člověka. Předkládaná metodika byla zpracována v rámci projektu TE01020168 - Centrum pro efektivní a udržitelnou dopravní infrastrukturu (CESTI), za finanční podpory Technologické agentury ČR v rámci programu Centra kompetence. Jejím cílem je sjednocení postupů pro realizaci a vyhodnocení sledování kvality ovzduší za účelem poskytování objektivních informací o skutečném stavu a vývoji kvality ovzduší v oblastech s intenzivní dopravou. Shrnuje legislativou definované požadavky na sledování kvality ovzduší a zároveň definuje škodliviny, jejichž velmi významným zdrojem je doprava, a které je vhodné sledovat při hodonocení vlivu dopravy na kvalitu ovzduší, tzn. oxid dusičitý, (nano)částice, benzen, případně platinové kovy a benzo[a]pyren. Metodika může sloužit Ministerstvu dopravy, vlastníkům silničních komunikací či jejich správcům (ŘSD, státní správě a samosprávě) jako efektivní nástroj pro kontrolu jak dlouhodobého monitoringu, tak orientačních ambulantních měření kvality ovzduší v okolí silničních komunikací. Zároveň nalezne uplatnění u zpracovatelů měření, a organizací zabezpečujících vlastní měření kvality ovzduší, kterým poskytne standardizovaný postup k zabezpečení precizního hodnocení kvality ovzduší na základě reálných údajů. Metodika přispěje také k prohloubení znalostí zaměstnanců všech zmíněných institucí a poskytne standardizovaný postup, na který se budou moci například odkázat zadavatelé veřejných zakázek v dané oblasti.
Plný text:  PDF
|
|
|
Vliv magnetického pole a dalších vybraných stresorů na fyziologii mikrobiálních buněk
Mrázová, Kateřina ; Mravec, Filip (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem magnetického pole a organických látek, konkrétně benzenu a p-nitrofenolu, na buňky PHA produkující bakterie Cupriavidus necator H16 a mutantního kmene Cupriavidus necator PHB4, který polyhydroxyalkanoáty neprodukuje. Stacionární magnetické pole bylo vytvářeno jak pomocí permanentního magnetu, tak elektromagnetem. Vliv magnetického pole na růst buněk byl studován stanovením růstových křivek, kdy bylo zjištěno, že kultivace v magnetickém poli a minerálním médiu převážně inhibuje bakteriální růst. Dále byl sledován obsah polyhydroxyalkanoátů pomocí FT-IR, průtokové cytometrie a mikroskopie s fluorescenční sondou. Růstové křivky a průtoková cytometrie byly také použity pro studium působení organických látek na bakteriální buňky, kdy bylo zjištěno, že zatímco benzen C. necator H16 i C. necator PHB4 neovlivňuje, p-nitrofenol působí jako inhibitor růstu na oba typy kultur. V neposlední řadě byl pomocí plynové chromatografie studován efekt p-nitrofenolu na tvorbu PHA.
|
|
|
Nové způsoby vzorkování pro vyhodnocení reálných remediačních studií
Kroupová, Kristýna ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Innemanová, Petra (oponent)
Tato diplomová práce (DP) je součástí projektu Využití dlouhodobých (pasivních) vzorkovacích metod v kombinaci s in situ mikrokosmy k posouzení potenciálu (bio)degradace (PASSES), v rámci kterého probíhala sanace podzemní vody v areálu společnosti Farmak a.s. v Olomouci pilotní fotooxidační jednotkou a probíhal monitoring úspěšnosti sanace pasivními a aktivními metodami vzorkování. Pilotní fotooxidační jednotka je technologie založená na fotochemické oxidaci H2O2/UV-C organických polutantů. V této DP byly provedeny optimalizační testy pilotní fotooxidační jednotky, přičemž doba zdržení podzemní vody ve fotoreaktorech potřebná k jejímu dostatečnému vyčištění od farmaceutických látek a aromatických uhlovodíků, byla zvolena 2,5 hodiny. Za tu dobu bylo dosaženo v průměru 91% degradace farmaceutických látek a 80% degradace aromatických uhlovodíků. Ačkoli účinnost odstranění farmaceutických látek fotooxidační jednotkou byla vysoká, v konečném důsledku byla použitá sanace neefektivní k odstranění farmaceutických látek z podzemní vody na lokalitě. Srovnáním výsledků koncentrací farmaceutických látek z monitoringu sanace pomocí aktivního a pasivního vzorkování se ukázalo, že pasivní vzorkovače polárních organických kontaminantů (POCIS) jsou pro účely monitoringu farmaceutických látek během sanace vhodné a...
|
|
|
Benzen v benzinech z hlediska ochrany zdraví
Bílková, Karolina ; Kořínek, Pavel (oponent) ; Stránský,, Vladimír (vedoucí práce)
Benzen je vysoce toxická sloučenina, která má karcinogenní i mutagenní účinky. Důsledkem těchto účinků je výrazné omezení jeho používání a jeho nízké hygienické limity v pracovním i životním prostředí. Cílem diplomové práce bylo zmapování možné expozice benzenu a posouzení správnosti klasifikace palivových benzínů i technických benzínů (čističů, ředidel atd.). Stanovení benzenu bylo provedeno metodou plynové chromatografie s plamenově ionizačním detektorem (GC/FID) a metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s detektorem diodového pole (HPLC/DAD). Okrajově se práce zaměřila také na stanovení toluenu (v červnu 2007 vstoupila v platnost vyhláška č. 284/2006 Sb., která zakazuje, aby byly malospotřebitelům prodávány přípravky, které obsahují více než 0,1 % toluenu). Toluen byl stanoven stejnými metodami jako benzen.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Integrované hodnocení a řízení kvality ovzduší v návaznosti na dceřiné směrnice týkající se TK‚ PAHs‚ PM10 a benzenu: Zmapování imisních charakteristik pro rtuť, kadmium, arzen, nikl, benzo(a)pyren, PM10 za rok 2002
Český hydrometeorologický ústav, úsek ochrany čistoty ovzduší, Praha ; Ostatnická, Jana ; Novák, Václav ; Kurfürst, Pavel ; Horálek, Jan ; Srněnský, Radomír ; Fiala, Jaroslav
Příloha 2.2 je součástí dílčího projektu DP2: Posouzení kvality venkovního ovzduší na základě měření a modelování TK, PAHs, PM10 a benzenu. Zpráva se zabývá mapováním územně rozlišitelných emisí PM10 těžkých kovů a PAHs, výsledky modelování rozptylu emisí PM10 těžkých kovů a PAHs, tvorbou polí koncentrací znečišťujících látek, hodnocením znečištění ovzduší PM10 těžkými kovy a benzo(a)pyrenem z pohledu nové legislativy (suspendované částice frakce PM10, olovo, benzen, kadmium, arzen, nikl, rtuť, benzo(a)pyren), popisuje oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší z hlediska ochrany zdraví. Dodatek ke zprávě: Vyšetření závislosti koncentrace PM10 na teplotě v uplynulých letech.
|
host ::
RSS.